2. pražská konference
věnovaná odkazu
Otto Fenichela

Psychická změna
jedinec - instituce - společnost

20. - 22. 10. 2017

Pocta Fenichelovu odkazu

Přednášející: Haydée Faimberg Datum přednášky: 23. 10. 2015

Podle mého názoru Fenichelovo dědictví (ať už rozpoznané nebo ne) prostupuje za obsah toho, co řekl. Přinesl způsob myšlení o psychoanalytických problémech, který je znovu propojil s fundamentálními otázkami. Potenciál autorových prací je v navození nových myšlenek u dnešních čtenářů (a doufejme, že i u těch budoucích).

Mohlo se stát, že jsme obdrželi Fenichelův odkaz ne zcela rozpoznaným způsobem a že tak si můžeme zpětně s potěšením tento odkaz uvědomovat. Tato možnost bude zkoumána v této prezentaci.

Budu citovat Fenichelova slova, kde mluví o ovlivňování světa a nejenom o přizpůsobování se mu. Autorem těchto slov by mohli být také José Bleger stejně jako Hans Loewald.

Fenichel a José Bleger oba předjímali, se svým svobodným duchem, rozšiřování obzorů psychoanalýzy. Oba uznávali komplexitu. Oba přišli s dialektickým způsobem myšlení v psychoanalýze. Je to tento druh myšlení, jehož odkazu chci vyjádřit svůj dluh.

Fenichel také říká, že ne metoda, ale předmět psychoanalýzy je iracionální.

V současné perspektivě by jistí autoři mohli změnit výraz „iracionální“ na „jiný druh racionality“. Odkazuji na „nesmyslnost“ v díle Lewise Carrolla (např. ze čtení jeho básně Lovení Snárka), která se vztahuje k dalšímu druhu logiky, a to k logice nevědomí.

Byla jsem ohromena zjištěním, že metodologické hledisko, které jsem si vybrala v některých z mých esejí, se shoduje s Fenichelovou tezí, především v jednom základním bodu: Psychoanalýza může přispět k  jistému porozumění určitých modalit nacismu, ale nemůže být nahrazena interdisciplinární prací ve vztahu k důležitým otázkám.

Budu se také věnovat tomu, jakým způsobem jsem přispěla, se vší úctou k psychoanalytické metodě a settingu, ke studiu toho, jak historie toho dalšího a Historie s velkým H mohou být vneseny do analýzy bez změny psychoanalytického procesu v sociologii nebo „aplikovanou“ psychoanalýzu; především s odkazem na nacistický a narcistický diskurz (Faimberg 1989, 2005, 2012). Tento předmět by měl být jádrem mého vlastního vkladu. Další cílem mé prezentace je dát možnost vzniku dialogu, který zahrnuje také veřejnost. Je zásadní vědět, jak jsou myšlenky slyšeny a nově přeloženy každým posluchačem v kontextu jeho/její vlastní kultury a základních předpokladů. Mám to potěšení, že jsem pozvaná na pokračování tohoto dialogu v sobotu dopoledne v rámci diskuzní skupiny.

Faimberg, Haydee (2000) Narcistický rodič a střet generací (Narcissistic Parents). Praha, Psychoanalytické nakladatelství.

Faimberg, Haydee (2005) The Telescoping of Generations: Listening to the Narcissistic Links Between Generations. London and New York, Routledge.

Faimberg, Haydee (2012a) ‘Listening to the Psychic Consequences of Nazism in Psychoanalytic Patients’. Psychoanalytic Quarterly, 81:1, 157-169.

Faimberg, Haydee (2012b) ‚José Bleger’s dialectical thinking‘. The International Journal of Psychoanalysis, 93: 981-992.

Fenichel, Otto (1939-1941) Problems of Psychoanalytic Technique, Albany N. Y., The Psychoanalytic Quarterly.

Fenichel, Otto (1940) ‚Elements of a Psychoanalytic Theory of Anti-Semitism‘ (based on a paper published in The American Imago, Vol 1,1940) , in The Collected papers of Otto Fenichel, Second Series pp. 335- 348 , New York, Norton, 1954.

Fenichel, Otto (1945) Letter the last of the 119 (dated July 14,1945) 119 Rundbriefe (1934-1945), Frankfurt am Main und Basel, Stroemfeld Verlag, 1998.

Stáhnout přednášku

pořadatel

Česká psychoanalytická společnost

partner

Ministerstvo kultury ČR

Konference se koná pod osobní záštitou pana Daniela Hermana, ministra kultury ČR